Anotace: ....všichni....jen na chvíli samotní..jen iluzorně osamělí....
Poutníku
blízce - vzdálený
držíš duši v dlaních
je TEBE plná
balonek duhových odlesků
tříště mořských příbojů
*****i zlata*******
sebevražedných zrcadel nábojů
****NEŠTĚSTÍ*****
**pouhý okamžik**
VÍŠ tu spojnici mezi nebem a srdcem
ZNÁŠ tajemství posledního zrnka prachu,
jež ztratilo v sebe...víru
******************************
Všichni JSME oceán
jen na malou chvíli
oddělenou vlnou
v okamžiku vrcholení
stoupáme za hlubinou
pokorně - vědoucně
***rozevřenou***
30.07.2009 13:05:00 J.Švihovský
A troška realistického znevážení: Když se cítíš sám, zajdi si na flám. :-) Jinak se mi samozřejmě líbila.
10.07.2009 13:43:00 Iva Borecká
Když jsem se snažila zkrotit rozbouřené emoce a bylo toho už opravdu všeho moc, dočetla jsem se v moudré knize, že velmi pomáhá představa sebe jako korkového špuntu na širé hladině oceánu...
Nechala jsem se prostě jen tak unášet...
22.06.2009 09:49:00 vapiti
... s pokorou pomlčím ... nádhera, křehce pohozená do šera modravého oceánu nekonečnosti bytí ...
12.06.2009 02:19:00 Skywalker
Princezno,krásno vtělené do slov je smutkem i touhou a Ty tu poezii zvládáš,je to něco,co na Tobě mám moc rád...:) -S-
02.06.2009 10:55:00 Marfuša
Nádherné, Esterko. Vzedmutá vlna součástí moře, stejně jako jeho hlubina. Na svém chabém voru se nechám tvojí hladinou unášet.