Vitráž

V chrámě slunce zhasíná
Už dívá se zase na stranu druhou
Jen pro božího Syna
Co potkávám tady, on třese mi rukou.

V gotických prostorách studna snad je
Nemám potřebu se zpovídat
Z jejího dna se voda svěcená vylije
Cosi mi bude povídat.

Do ní potopím své sny
A pak cestou prokletou
K varhanám, co zní jak sny
Snad i chodbou zavátou.

Ukaž mi směr, půjdu do Betléma
Láska se tu nenosí, snad jen víra
Svatý duchu, kyrieleison
Pak už čeká nás v kosmu černá díra.