Anotace: mám už dlouho jedno dvojverší, a když mě napadlo toto, měla to být omáčka kolem toho dvojverší... ale nakonec to chytlo jinej rytmus a nějak se to osamostatnilo...
...
Jak nejněžněnší ruka něčí
též dotýká se, laská, léčí
ač nemá dlaně, tělo, dech
je ve znameních, ve slovech
co lépe chápou, či spíš tuší
ti prostší z nás, ti jednoduší.
Odvěká touha, výheň žhavá
se v gestu lásky odevzdává
do lidských dlaní lačných, chtivých
do srdcí zlobou neduživých...
mě se líbí od začátku do konce. Láska boží jako by byla jednosměrkou k lidským srdcím, a zpátky to jde ztěžka
14.10.2010 12:22:00 | Marfuša
Závěr je velmi krásný.)))
Odvěká touha, výheň žhavá
se v gestu lásky odevzdává
do lidských dlaní lačných, chtivých
do srdcí zlobou neduživých...
28.08.2010 16:09:00 | carodejka