Poslední večeře
a pozdní lítost
vedle něj sedí
podivná bytost.
Že je to muž
staletí učí
vražedné úsměvy
Ježíše mučí.
Z velkého plátna
po jeho pravici
nádherná žena
nejde o světici.
Obraz tu němě
do světa praví
ovečky slepé
vlci už dáví.
Pro slepé stádo
maličkou lest
do temnot myšlení
v porážku vést.
Celý den stojí
na obraz zírá
kam jenom utekla
ta moje víra.