Pro vás jen čaroďějka

co na to že zlá zdáš li se bíti když ostatní radi tě mají?

02.03.2011 11:50:00 | seh

To jsem moc ráda, poněvadž by mě to mrzelo ;-)

01.03.2011 16:39:00 | Anjesis

Anjesis-..dobře,ještě se zatím nepůjdu oběsit. Zatím..:-):-)

28.02.2011 16:42:00 | Weylin

P.H.-Však já své názory neprezentuju jako neměnné nebo absolutní,kdo si je jistý je už skoro mrtvý..:-) Možná to tak někdy vypadá,ale není to tak.Napsal jsi to dobře,jde o polemiku,nikdo nemá patent na pravdu..

28.02.2011 16:41:00 | Weylin

Ale notak, Weyli, já ti tam přece především lichotila:-)
Peťa je tady na literu mým kamarádem už dlouho, víš?
Třeba ho doženeš ;-)

27.02.2011 13:20:00 | Anjesis

Anjesis-tak teď jsi mé ego které se už skoro rozpustlo v nirváně,silně ranila...béébééuáá!!

27.02.2011 12:41:00 | Weylin

Peťo, hm, ty toho o mě víš, koukám už opravdu hodně ;-D
Ale neboj se, opravdu, Weylin má pravdu, vážně spolu neválčíme, vedeme spolu fylosofickou diskusi, jaké se vedly ve starých dobách, a já si ho tady moc cením

Ps: Ale neboj, tebe si tu cením víc, tebe mám radši ;-)
:-) :-) :-)

27.02.2011 11:56:00 | Anjesis

Weylin: :-)Neboj se Weyline, prospat celý svůj život to nemám v úmyslu, také chci poznat pravdu, ale v životě, pokud ho tedy bereš jako celek jde i o to (mimochodem i to je velikou součástí poznání té pravdy) najít to, co potom naplňuje tebe, co tobě pomůže a s čím ty potom budeš moci žít.Samozřejmě potom poznat o celém životě pravdu jako celek. Troufám si však říci, že tahle pravda není z realistického hlediska moc hezká, právě naopak, život nás nutí až téměř do smrti pracovat, držet se jednoho směru, snažit se v něm sami všemi silami udržet, a to nemluvím o lidské zášti, soutěživosti a bezohlednosti, nebo o tom, že celá tahle Země chřadne a nejspíš i umírá, a tohle je realita, ale to je něco, co žádný normální, cítící člověk bez snění prostě nedokáže unést, snění není nemoc, je to naše vnitřní obrana. Jsou sice lidé, kteří dovedou být úplně slepí, a ano, často za to může právě jejich snění, respektive snová zaslepenost, a to mnohdy dost špatným způsobem, ale to už potom nebývá chybou jejich schopnosti snít, ale způsobem, jakým jejich snění pokřivila jejich lidské vidění společnost, a takováto iluze je potom něco úplně jiného, a s tím potom souhlasím, že je takováto iluze špatná. Ale snění a fantazie jsou potřebné, a snít musíme každý

27.02.2011 11:40:00 | Anjesis

P.H.-:-) ale my jsme spolu neválčili..:-)
Zkusím vysvětlit jak to myslím s tím sněním.
Normální,obyčejný člověk,žije zhruba asi takovýmto způsobem: Narodí se,chodí do školy,dospěje,vdá nebo se ožení,má děti,vydělá nějaké peníze,někam se podívá,zestárne a zemře.Říkám zhruba. Takových lidí je většina a většina taky sní-většinou o dobrých a lepších věcech. Proč ne,v pořádku.. Pak jsou tady lidé jako např já:-)-ne že bych byl nenormální (trochu) nebo nějaký zvláštní,ale život který jsem popsal-na ten říkám,a to je všechno? A cítím že není. Většina normálních lidí celý svůj život prožije v polospánku,protože jsou zaměření na já-já dělám to nebo ono-a v tomto polospánku ještě sní,takže spí dvakrát.
Ve snu nikdy neobjevíš co je pravda,protože spíš.A proto je snění pro mě škodlivé.Ne tak pro ostatní a já jim ho neberu.Mluvil jsem o lidech kteří se chtějí duchovně probudit,a neskromně říkám že i já-a proto vnímám-snažím se-vidět TO CO JE-ne to co mi předkládá má fantazie nebo představy. To je iluze a já chci pravdu.
Ale to je jen můj případ-každý ať si svůj život žije jak uzná za vhodné. Snad jsem to trochu vysvětlil,jak to myslím..:-) Nic ve zlém.

27.02.2011 09:42:00 | Weylin

Já jsem Tě nesoudil-krásných dvacet let není k odsuzování-jen jsem tím chtěl říct že časem ještě na mnohé změníš názor,a co se týká zkušeností,i já jsem byl už "starý" v deseti letech..díky tomu co jsem zažil,ale to není důležité,vše špatné je k něčemu dobré..A to snění..jde o to nespát celý život..Ale,uvidíš sama. HODNĚ ŠTĚSTÍ:-)

26.02.2011 18:29:00 | Weylin

Jo, a ještě něco, to, že se na pomoc druhých nespoléhávám neznamená, že ji vždycky odmítnu, a už vůbec ne, že bych si jí nevážila, to právě naopak

26.02.2011 18:16:00 | Anjesis

Díky Weilyne, neboj se, já už se na pomoc druhých nijak zvlášť nespoléhám (sama se pokouším, mohu-li, některým pomáhat) ale, a nechápej mě špatně, své snění si stejně raději ponechám, jsem výtvarnice, a proto nedám na svoji fantazii dopustit. Nechápej mě špatně, snažím se být vždycky otevřená vůči všemu, ale to nemá se sněním nic co dělat, snít musíme všichni, jinak bychom tady v realitě ani nedokázali přežít. Dokonce i ty máš určitě fantazii a sny, vím to, protože jinak by jsi sem ani nemohl publikovat, a asi by tě to ani nelákalo mi cokoliv napsat. Nevím sice, jak jsou ty tvoje vznešené, nebo naopak prosté, ale taky je máš, a to je dobře. To,že má někdo sny, to neznamená, že má o to horší úsudek, znamená to prostě, že i něco cítí, a že není jen prázdným tvorem bez života. A ještě něco, zmínil jsi tady můj věk, ano, asi jsem ještě relativně mladá, a máš velkou pravdu, že se ještě musím velice rozvíjet, ale nesuď mě prosím podle věku, protože, jak jsem řekla, možná mám za sebou více zážitků, než kde která postarší vyzrálá osoba. A možná jsem se zkrze ně dokázala přenést také právě díky otevřenému srdci, otevřeným očím a snům.

26.02.2011 16:51:00 | Anjesis

Máš dvacet let a je myslím dobře že o tomto všem uvažuješ,máš v sobě jiskru která se jednou rozhoří v plamen.Ale nikdo-žádný mistr.učitel nebo autorita to nikdy nemůže udělat za tebe.Je to dlouhá cesta a často velice osamělá..jestli můžu podotknout-neber to jako návod-na snění se vykašli,snění znamená přebývání ve vlastním,egem vytvořeném světě. Život není sen ani představa nebo víra,život je zázrak který se neustále mění,není to nic mrtvého,je to pohyb od nikud nikam,pohyb sám pro sebe a my máme tu čest se tohoto účastnit..myslím. Ty jsi začátek a konec své cesty,nikdo jí za tebe neujde.Dívej se bez ano i ne,a jednou přijde pochopení,za vteřinu nebo tisíc životů ale to není důležité. Ale ani toto neber jako návod,jen poznámku pod čarou..:-)

26.02.2011 16:13:00 | Weylin

Weylin: Vím, taky se snažím mít oči si srdce stále otevřené, ale, jak jsem řekla, i když se snažím nikoho nesoudit (z toho jsem už vyrostla), vždycky jsou kolem mě věci, které mě bolí, a ty se občas snažím změnit, a troufám si říci, že možná už ne tak úplně kvůli sobě, já si na určité věci už zvykla, ale pořád si pamatuji, jak jsem při nich kdysi trpěla, a proto vím, jak při nich trpí ti druzí, a proto by mi přišlo hloupé (ne-li kruté, a sobecké) zavírat oči.
Ale ty jsi teď mysle samozřejmě otevřené oči v trochu jiném slova smyslu:-)
Cením si tvého názoru, a samozřejmě, že máš pravdu. I já, jak jsem již řekla se snažím mít oči stále otevřené, jak jenom mohu, nevím, jestli to je, nebo není dost, ale vážně se snažím

25.02.2011 20:31:00 | Anjesis

Občas mám taky tendence se posuzovat jaký jsem nebo nejsem,ale je to vždycky subjektivní..pokud něco cítíš že to máš udělat,udělej to a nech to být,to stačí,ať si to už pak druzí přeberou.Pokud někoho kritizuješ i v dobré víře-a dělám to i já-vždycky je to "já to vím líp jak to má být" proč ne,ale otvírat druhým oči,k tomu musí mít člověk aspoń trochu otevřené i svoje..ne že bych je já měl kdovíjak vytřeštěné..:-)

25.02.2011 18:18:00 | Weylin

Weylin: Chápu, i když já měla v té básni na mysli právě ten druhý způsob. A když už mluvíme o motivech, tak u mě je to konkrétně: "já vím, jaké je to být bez pomoci, když ji někdo potřebuje, a rozhodně nechci, aby se tak cítili i druzí, obzvlášťe, když já pomoci můžu."
Ano, dává mi to i dobrý vnitřní pocit, ale jak moc to sobecké je a nebo není, to nechám posoudit je.
Navíc, pravý účel té básně byl spíše přimět některé lidi, aby se chytli za nos, a namísto pomlouvání, ubližování a šlapání po druhých, či touze po vlastní kariéře, se pokusili taky občas někomu i pomoci, a taky trochu krityzuje postoje těch, kteří soudí druhé pro jejich víru, sexuální orientaci, poměry... ale sami si neuvědomují, jak lidi okolo sebe snadno zraňují.
Ano, já nejsem kdovíjak dobrá bytost, nikdy jsem o sobě netvrdila, že jsem, naopak, otevřeně říkám, že jsem nejspíš špatná, ale snažím se děla to, v co věřím, a snažím se pomáhat, být alespoň nějak užitečná, a bolí mě, jak se ostatní lidi srážejí navzájem, stejně, jako mě bolí někteří lidé, kteří mě znají jen pro situace, kdy mě potřebují, ale tak to je, k žádnému z nich necítím zášť, a ani tahle báseň není přece o zášti, je tu jen pro to, aby (i když nejspíš se tak stejně nestane) vzbudila třeba v někom, kdo se tak chová zamyšlení (takříkajíc, aby se chytili za nos), možná jsem i kvůli tomu sobecká, nevím, ale možná to i někomu třeba pomůže ;-)
a možná bych si připadala naopak daleko sobečtější, kdyby jsem pomoci mohla, a neudělala to ;-)

25.02.2011 16:57:00 | Anjesis

Myslel jsem jemnější formy sobectví,ne např.hrabání mamonu,žítí svého života přes "mrtvoly" apod. Na toto se musíš podívat bez odmítání i přijímání,pak přijde pochopení. Když např.někomu pomůžeš,děláš to i pro svůj dobrý pocit z pomoci druhéhu.Za vším lidským konáním je více nebo měně sobecký motiv.Lidské-naše-ego se dovede perfektně maskovat.Ne že by bylo na pomoci druhým něco špatného,o to nejde,ale vždycky je tam "já pomáhám".
dělat věci,žít život bez motivu,jen pro ně samé,je cesta k nesobeckosti a možná i k pochopení života.Ale buď v klidu,téměř nikdo na tomto světě to nedělá.
To není kritika jen poznámka..

25.02.2011 14:53:00 | Weylin

Weylin: Proč si myslíš, že propadli? Všichni? Podle mého máš pravdu v tom, že sobectví nás všechny obklopuje a někdy může taky stáhnout k něčemu, co je opravdu sobecké, ale o to důležitější je, abychom se mu sami bránili, a snažili ve svém životě o jeho pravý opak. Lhala bych, kdybych řekla, že jsem ve svém životě nikdy nikomu neublížila, nebo nebyla nikdy v ničem sobecká, ale o to více toho lituji a snažím se tomu vyvarovat, omezovat všechno sobectví na minimum, jak jen to půjde, a naopak, přát druhým štěstí, a snažit se jim k němu pomáhat.

A sobectví, ve kterém si někdo libuje aniž by viděl, že pro vlastní výšiny ničí lidi okolo sebe, takové sobectví považuji opravdu za hohné pohrdání, a za tím, že se sobectví, jako lidské vlastnosti štítím, i toho ve mě, za tím si opravdu stojím.

Ale i tak mi můžeš samozřejmě odporovat.
A jestli se tvá myšlenka týkala něčeho konkrétního, co jsem nepochopila, tak bych ráda věděla v čem přesně se ti zdám sobecká momentálně konkrétně já, prosím?
Je pravda, že oni si to lidé kolikrát neuvědomují sami, a pak budu moc ráda, sejmeš li mi mou masku, a děkuji za tvůj komentář, cením si toho, že se nad mým dílem někdo i zamýšlí (ačkoliv jeho původním účelem bylo vzbudit zamyšlení o něčem trochu jiném), a upřímnosti si cením ještě víc.

24.02.2011 19:56:00 | Anjesis

Zajímavé..ale sobectví jsme propadli,všichni,já i Ty.

24.02.2011 15:08:00 | Weylin

napsala si moc krásně to co říkám lidem v okolí už dlouho a stejně mě vždycky pobaví že já jsem ten divnej :-) ST!

23.02.2011 23:04:00 | mida

Dobrá...

nejvíc se mi líbí:
Pomluvy jsou dle mne projevem hlouposti,
nesoudím temno, však pohrdám krutostí.
Vlídnost je pro mě víc, než vliv a bohatství,
štítím se jen těch, co propadli sobectví.

Nečekám vděčnost, vždyť vím o nich svoje,
znám jejich pýchu i niterní boje.
Díky mi řeklo z nich zatím jen pár,
ti pro mě byli však největší dar.

23.02.2011 05:55:00 | Kapka

KdoTě má rád takTě bere se vším všudy!A ostatní mají nejspíš sami co dělat se sebou.taky je holt musíme brát tak jak jsou a nechtít je měnit...

22.02.2011 13:12:00 | la loba

Ty přece víš, že tě mám ráda Peťo, a taky víč, že si tě moc a moc vážím, tak proč bych ti měla říkat, že tě nemusím?

21.02.2011 21:11:00 | Anjesis