Hora

Hora

Anotace: bylo mi tak smutno a těžko, že jsem napsala právě tohle.

V zoufání modlím se
nebetyčnou horu
zbytečných slov.

Hledám pokoj,
který snad přináší
pravidelné pohyby
Venuše a Marsu.

Skládám slova,
vzdávám hold
nekonečnému vesmíru
a všem, jenž v něm přebývají,
hlavně Duchu Nesmírnosti.
Autor monique, 25.03.2011
Přečteno 392x
Tipy 13
Poslední tipující: Dota Slunská, Jožin z Moravy, James Libustka, René Vulkán, JA.RO., Tamara, CULIKATÁ, NikitaNikaT.
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

souhlas s Jarem,
obzvlášť první sloka je úchvatná hloubkou pravdy

28.03.2011 15:07:00 | René Vulkán

je hluboký a úžasný, jak právě ze tvé bolesti a smutku vznikají krásný věci... ta básnička je smutná, to jo, ale zároveň je v ní něco VELKÝHO

27.03.2011 20:50:00 | JA.RO.

nebudu bolest hodnotit.....to ani nejde :-(((

26.03.2011 10:42:00 | Tamara

Pro mě opravdu hluboce smutné... neb když člověk v zoufalství už sahá do výšin... není to jen tak... nesmutni... všecko se to zasejkc spraví. Vím, chápu... někdy se nám stýská, bo je smutno a nevíme proč, ale v daný moment to tak cítíme...

26.03.2011 08:53:00 | NikitaNikaT.

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí