Jiný způsob smrti

Chlapec prchá
kolem strnulé sochy z pískovce
pryč,
ven,
jinam.

Opět se však zastavuje
u vchodu do katedrály života a smrti.
Zděšen,
pozoruje scénu před ním,
nasvícenou úplňkem.

Z vlhké hlíny se noří končetiny,
lidské hlavy a celá těla.
Je to vůbec možné?
Prázdná díra tam,
kde srdce se nacházet má.
Krví potřísněná ústa,
shnilé maso visí z kostí.

Mrtví vstávají!

To, co kdysi odpočívalo v pokoji,
teď cítí život.
To, co spalo pod hlínou,
teď chodí po zemi.

Nové slzy stékají po tvářích ubohého studenta.
Hledal útočiště a nalezl peklo na zemi.