Hostina bolesti

Anotace: Jedno z mých prvních děl. O někom kdo možná je, ale já v něj stejně nevěřím. S věnováním jemu, ať už tu je a nebo ne...

Chtěl bych poznat slova boha,
z čeho pláče, proč se směje,
když pohltí nás bílá něha,
smích, bolest, láska všechno sleje.

Slyším křik žen a dětí,
pomalu blíží se k nám,
hluchotou čas nám krátí,
on je náš pán, k nám dán.

Všechny naše hříchy sejme muž,
jenž námi na kříž přibyt už,
díval se na svět skrz prstů mříž,

hříchy bratra odpouštíš,
jeho život pomalu už odchází,
všichni k nám na hostinu přichází.