Anotace: V Boha sice nevěřím, ale kdysi jsem vněj věřila a tohle je z té doby.
Ztratili jsme víru Pane,
odvrátili jsme od Tebe svou tvář,
ale Ty jsi se na nás stále díval.
Ztratili jsme cestu Pane,
cestu k Tobě,
nevíme kudy dál.
Ztratili jsme lásku Pane,
lásku k Tobě,
nevíme jak tě máme milovat.
Chtěli jsme v Tebe věřit Pane,
ale vzali nám víru.
Chtěli jsme Tě milovat Pane,
ale vzali nám lásku.
Chtěli jsme jít za Tebou Pane,
ale nenašli jsme cestu.
Neznáme cestu, nemáme naději,
ale naše srdce půjdou stále za Tebou,
prachem, špínou, blátem
a cesty nenajdou.
Vzali nám víru, vzali nám lásku, vzali nám cestu,
ale nevzali nám Tebe Pane,
Tebe nám nevzali.
Není to špatné Elizabeth. Podle mě by se verše o cestě, víře, lásce a pod. neměly v básni vyskytovat dvakrát - to mě trochu mátlo. Tak dopiluj, stojí to za to.
31.08.2006 22:15:00 | koloušek
No, já si taky myslím, že to není "báseň" v tom pravém slova smyslu, ale rozhodně je to poezie :-) I když se trochu ztrácím v té myšlence - všechno nám vzali, všechno jsme ztratili, nevíme kudy kam, ale stejně půjdeme... Možná je to tím, že v tom opravdu musí být víra a tu já jaksi nemám...
31.08.2006 09:28:00 | G.P.
no jako báseň se mi to nelíbí, páč podle mne to báseň není. ps: jak ti může někdo vzít víru, když se ji sám nevzdáš?
30.08.2006 21:42:00 | Manik