Sjednocení

Sjednocení

Anotace: O hledání, poznávání hlubšího smyslu života...

Kdo jsou ty tváře uspěchané?
Kam kráčí?
Ve dne se jménem,
v noci bez jména?

Hledí k cílům,
k Světlu života?
Nerozumím tomu tělu,
co chce,
co říká do ticha?

Tam v hluku každodenním,
všude,
k Tobě,
právě tam se utíkám.
Mezi davy,
jeden mezi všemi,
spolusměřující,
kamsi,
kam?

Je třeba se učit,
pozorně všem naslouchat,
jak žije se pro věci,
co blyští se,
co nedají nám spát.

Neptat se kdo jsem,
proč kráčet k cílům?
co vrcholu nemají.
A promlouvat o Něm?
blázne,
vždyť tě ukřižují!

S pláčem, smíchem,
radostmi i všeho světa bolu,
den za dnem,
směřuji dál,
k cíli,
k Bohu?

Za oponou všeho ruchu,
vidím osud,
pomoc?
čí-si ruku.

V dáli,
kdosi přistupuje,
krokem vánku,
tělo bez těla,
snad ruka,
ne,
to křídlo anděla!

Čas naplnil se,
snad svíce dohořela,
přistupuji k objetí,
k pravé Lásce,
srdce mého,
nejpevnějšího sevřetí.


Vcházím tedy do krajů,
kde Slunce vládne,
noci není,
kde září Život,
věčná Láska,
bez prodlení.
Autor Arth, 05.11.2013
Přečteno 309x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter