Slaanesh, můj bůh, má paní.

Anotace: Nejsem nijak extrémně věřící, ale uctívám jednoho z pohanských bohů. Nemá určené pohlaví, protože jej mění podle toho s kým rozmlouvá. každý kdo jej spatří je donucen chtíčem škemrat o jeho přízeň.

Můj bůh mne obdaroval,

můj bůh mne opatruje.

Můj bůh mne proklínal.

Avšak hodný je.

 

Slaanesh zní její jméno,

Bůh sexu, neřesti.

Nejde na něj zapomenout.

Pro tebe, krásko, nic dobrého nevěstí.

 

Otoč ďáblovu devítku,

šestka z ní stane se.

Slaanesh má pro nás nabídku.

„Milé děti množte se!“

 

Kouzlu jeho propadáš,

neřest tě láká,

další slast podsouváš

a venku už se smráká.

 

Krev má vře.

Tuto noc.

Slaanesh se raduje.

Chceme to moc.

 

Počato dítě nové.

Slanesh praví:

„Radujte se bohové,

do mé přízně se staví.“

 

„Krásný a správný muž z něj vzejde.

Chytrý, zdatný, v přízni žen.

Krásnější už býti nejde,

Slaaneshinu přízeň dostal jen.“

 

V tom vedu svoji rozmluvu s ní,
chvíli na ni zírám.

A pak pravím,

„darovala jsi mi syna, věrnost věčnou ti přísahám.“

 

Moje Bohyně pouze usmála se:

„tak jako můj bratr, rváč,

Khorne, velí válce,

tak můj druhý bratr Tzeench,

splétá stíny v dálce.“

 

„Třetí bratr, Nurgle,

Praotec smrti, chorob a moru.

Nedádá nic, neb život věčný,

ale vyměníš krásu za oslizlou noru.

Za mou přízeň je každý vděčný.“

 

Poklekl a prosil jsem,

prosil jsem o dary.

Věděl jsem, že není to sen,

tu přede mne postavila dva poháry.

„Jeden z nich sílu a chtíč po válce skýtá,

Následovníkem bratra se staneš.

Druhý krásu, pokušení a výbavičku skrývá

a ty pak pod moji vládu se dostaneš.“

 

Číše první rudé barvy,

lákala mne podstatou,

druhá měnila prazvláštní tvary,

zářila barvou růžovou.

 

Chopil jsem se kroutícího poháru,

upíjel plnými doušky,

zjišťoval jsem pomálu,

že plním její zkoušky.

 

Úsměv na tváři její,

absolutně mne omámil.

Všechny buňky v těle mém se chvějí.

A já se vínem málem udávil.

 

„Pij služebníku můj,

požitků si užívej!

Od teď rovně stůj,

přízeň mou si vychutnej!“

 

Propadl jsem touze,

vzal si její tělo.

Miloval ji dlouze,

mé tělo se chvělo.

 

Vášeň, slast přišli přes ni,

nehty drásala mi záda.

„Teď mne pěkně přehni

a já budu ráda.“

 

Plnil jsem přání její,

v zemi snů si užíval,

pak ucítil jsem další chvění,

a ihned jej rozpoznal.

 

Získával jsem dary její,

silný mocný úd.

Moc že ženy mé přízně se chvějí,

silou co proudí odjinud.

 

Splnil jsem zkoušky všechny,

darů si užívám,

milé zvláštní slečny.

To já si vás vybírám.