most
most
každý den tě volám
má duše chřadne
skloň se ke mně
ubohé
rozezvuč
dej znít
podej mi své dlaně
ať znovu v zahradách
zní chorál
plných květů
jejž každý uslyší
zatouží
po blankytu
roucha pokorného
co se k zemi
klene
neznám písně jiné
čistších citů
než matky usebrané
jež dala syna světu
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
A někdy nejvíc pomůže cizí dlaň. A nebo tlapka.
To je přítomnost.
09.09.2018 15:04:16 | Philogyny1
včera jsem byla s kamarádkou u její dcery. stará se o malá koťátka, která někdo odhodil. krmila jsem je z lahvičky, nezapomenutelné ... děkuji.úsměv.z
09.09.2018 15:09:32 | zdenka
Je to strašně hezký, ty mláďátka, když brácha měl šest malých želviček, tak jsem je chtěla pořád ňuchňat. A když jsem jako malá holka dostala štěňátko, brečela jsem, jak bylo strašně bezbranný a vděčný. Zvířata to umí někdy víc, než lidi, hlavně to myslí upřímně :)
09.09.2018 20:29:53 | odnikud
tak to si neumim ani dost dobre predstavit ... sest zelvicek ... usmev.z
11.09.2018 20:59:48 | zdenka
