Papíroví draci

Papíroví draci

 

Beze stopy zmizeli

Papíroví draci.

Jako oni, příteli,

Důvěra se ztrácí.

 

Čas krátí se pří,

Vztekem, pomluvami.

Ach sestry, bratři,

Kéž Bůh je s námi.

 

Tančí se i tance

Kol prostřených stolů,

Na zemi plivance -

Snad od stáda volů?

 

Kdepak, člověk to byl -

Stvoření nejvyšší,

Jenž zas nepochopil -

 Bůh malé povýší...

 

Nad lysou hlavou

V moři hvězd plavou

Otrháni

Ti draci z papíru

Uchovají víru

Pro své pány.

 

Ti zapomněli na ně

Když viseli na laně

Ze sil posledních.

Vzdávali jim úctu

Panákem do tuctu,

V zážitcích letmých.

 

Zapomněli, co znali,

Byť se mnohdy nasmáli

A draci uletěli,

Nepoznali, že svaté

Srdce je s nimi spjaté,

Zůstali jen těly.

 

Ta těla slabá jsou,

Kampak se ponesou

Jati v nesnázi.

Když začalo svítat

Zkusili počítat -

Jen srdce schází.

 

Tolikero dění

Pak ty lidi mění

K nepoznání.

Ty nespravedlnosti

Je naplňují zlostí -

Zbraně shání.

 

Tak s nadějí sebranou

Útok stal se obranou

A spouště zanechává.

V zápasu lítém,

V nářku hlasitém

Se domáhají práva.

 

Už si nevzpomenou

Svou duší zlomenou

Komu náleží.

Až řeklo zrcadlo:

„Hleď, jak to dopadlo.“

Paměť jim osvěží.

 

V Bohu se vrací,

Co nesli draci

Tu spoustu dní.

Jen z Něho vyvěrá

Ztracená důvěra -

Je plnou studní.

 

Po noci probdělé

Z draků jsou andělé

Se zlatým peřím.

A srdce s dírou

Vrátili s vírou: