Já, Čas

Přicházím nezván, první u kolébky

vzor věrnosti, jen dny jsou mými svědky

ztřeštěný zdám se, jindy zase líný

do kroku jak klapou Boží mlýny

v rozletu strhnu mládí z jeho výše,

každý rád však úpis podepíše



Přicházím nezván, vítán bez objetí

růženec slov, vázán do souvětí

nevěnčen dary, chvalozpěvy, slávou

tak v pozadí jen růži držím tmavou

host obtížný že neznámý znám květ

co vadne jedenkrát za desítky let



Přicházím nezván, drze stisknu kliku

postávám nerad v dešti na chodníku

s pokorným "tedeum" v žití partesu

v úsměvu vlídnost, v gestech noblesu,

průvodce němý kondolenčních gest

alejí křížů při poslední z cest

*