Vzdor neklidům lidského moře touhy
na vlnách citu vznášej se a pluj,
je času běh až nekonečně dlouhý
a marně zdá se volat "větře duj"
Ten ostrov lásky zkus však neminout
byť v dálce jeví se co přízrak pouhý
a pochybností oblévá jej proud
že obrys často rozeznáváš stěží
Tak mnozí ztroskotají na pobřeží
atlasů bludišť falešnými směry,
ty zvolni však a plachty stáhni níž
bys odolal vždy hlasu nedůvěry
a váháš-li, připoutej se k stěžni
Ušlého žití rezavý vztyč kříž
víry pravé pro polibek něžný
anděla, než čas svůj odměříš
*
Život je širým mořem a k pevnině, je zapotřebí spousta víry, pokory a lásky... i Odysseus.
Prima, JC seniore*
17.08.2020 22:09:35 | šerý
....ano, poezie a ostrov lásky, tam plodů okusit a věřit,že když déšť srdce zkrápí, po bouři v mořích ve studánce sladko ochutnat a pít....Ji./úsměv/
17.08.2020 20:50:05 | jitoush