Návštěvnost
šepot vyplachuje duši
šepot vyplachuje duši
do ticha
promlouvá šepot
zastřený zdáním
na zápraží
stanul Příchozí
a zpříma hledí do očí
stínům mého domova
venku se roztřásly stromy
darují zemi
spadané barevné listí
z velké dáli
přicházejí vzpomínky
na svět
když byl ještě světlem
rodícího se Tajemství
*
Komentáře (22)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskMám ráda tajemství.
04.10.2021 21:36:44 | Philogyny
NA SVĚTĚ BOHUŽEL NENÍ NIC TAJEMNÉHO.
SVĚT JE JEN PLNÝ PIŠTÍCÍCH UŠÍ.
CELÝ PŘÍBĚH SE VMĚSTNÁ DO JEDINÉHO
PRÁSKNUTÍ BIČEM.
/ z knihy Milorada Paviče Vnitřní strana větru /
05.10.2021 11:14:16 | Frr
To je pohled jednoho člověka. Ale kde jsou ostatní? Tajemství není v uších, nekřičí po biči, usíná s přeťuky v duši. :)
06.10.2021 20:07:33 | Philogyny
a až přecijen zaťuká "ťuky ťuky ťuk" - duše hned vyhekne jak zmámenej kluk, co hokejkou vyškrábnul zpod postele svůj loňskej zaprášenej puk...:-D*
07.10.2021 11:45:54 | Frr
jedinečnoSti … úsměv … moc děkuji…z
27.09.2021 19:59:12 | zdenka
Strom odhodí listy léta do vzpomínek. Malý Princ, uvízl v bučině vzrostlé minulosti. V oparu se ze země, podhoubím dere melancholie.
Tvůj bezva, do pergamene podzimu zabalený dar*
27.09.2021 02:16:32 | šerý
ano příteli, není nad ambaláž z "oslí kůže"..he...:-D* :-)*
27.09.2021 11:13:49 | Frr