Promluva k tátovi

 

 

Promluva k tátovi

 

Tatínku můj,

moc mi tu chybíš,

škoda jsi daleko

a o tom nevíš.

 

Možná tě přitáhnou

ty moje veršíky,

ale v to nevěřím

vesmír je veliký.

 

Nebo snad, až přijde čas,

někde se potkáme.

Doufám, že v nebíčku,

ještě se poznáme.

 

Láska má k tobě

je nekonečná, a silná,

snad ti tuhle zprávu

donese včelička pilná.

 

Třeba i anděl

co mě tu stráží

ten co mě hlídá,

ať se mi tu daří.

 

Měj se tam pěkně

v tom modrém nebíčku,

pozdrav tam všechny,

mám je ve svém srdíčku.