Boží muka

Okolo cesty po ránu
mlčí boží muka
jako by dospávala
několik probdělých nocí
kříž na podstavci z kamení
mívá občas ztuhlá kolena
a cítí bolest v jednom rameni
jako zvěř v revíru skolená

Když jedu za rozbřesku
kolem božích muk
Ježíš na mne oči mhouří
a víčka měl těžká jak závaží
jež ho táhlo k slepotě
Na zlatých lánech
svítí sluneční odlesky
a čirá voda končí ve džbánech
jako duše, jíž vítá ráj nebeský