Dáma

                                                                               Dáma

                             Kdepak jsi byl, můj starý brachu, v časech minulých?

                                mnohokrát napadl sníh, a já Tě čekal nedočkavý.

                         Co je to za svět kolem nás - jen hnus a bída, kdo žere plást?

                    Svět jsem si vysnil, podle sebe, kéž dá nám Bůh, kéž dá nám Nebe.

                        Doufám a věřím, že teď je čas, myšlenky nechám na pospas.

                            Na vlně Lásky rozezníme bytí, jenž mnozí za ní byli biti.

                              My nedáme se déle trýznit - usedáme k číšce vína,

                                                  na vše zlé se zapomíná.

                               Snad budem blouznit, budem pít, a dáma s kosou

                                                          - co může vzít?

                                                                       ...