Pod stromem Bódhi

svázané kořeny a přesto volný
pod stromem Bodhi sedí Živá Pravda
v chrámu srdce dýchá vnitřní klid
v nekonečném míru mlčí slova
~
větve se sklání
jak vítr je hladí
a listy šeptají příběhy staletí
~
z člověka stal se Probuzený
a ptáci přilétají
aby mu zpívali nebeský chorál věčné Lásky
~
pod stromem Bódhi čas se ztrácí
~
z ticha se rodí nové poznání
ze srdce září světlo co nikdy nezhasíná
jako modrá řeka protéká mír a klid
~
slova se tiše ztrácí
duši už nemají co říct
celý svět v harmonii se spojí
když poslední stane se Prvním
~
zrození
nemoc
stáří
a smrt
jsou strasti
~
soucitné oči pláčí
každá upřímná slza
je modlitba němá
v hlubinách vlastní duše
Pravda dýchá
~
pod stromem Bódhi kvete Lásky sen
~
však běda
temnotou prochází démon Mára
se svými třemi svůdnými dcerami
svými smysly smyslně svádějí
Sidhártha zůstává však čistý
~
rozzuřený démon otevírá tlamu
a vypouští své vojsko zkažených na úpatí fíkovníku
~
kameny
stromy
i sekyry
vrhají
planoucí polena velká jak hory
~
prší žhavé uhlí
uprostřed letu v lotosové lístky se mění
ve zvuku ticha tma se drolí
~
země je mým svědkem…
~
( Mára je poražen )
~
pod stromem Bódhi věčný úsměv září
v duchovním světle každého objímá
slyšíš šepot co duši hladí
a ona volná je
a svobodná

~