

Každý básník používá slova, která už někdo použil.
Originalita je v tom, jak je poskládáš.
V tom, co cítíš, vidíš
a prožíváš...
※
Úvod do poetického světa
.
Poezie pro mne není dekorací ani sdělením hotových pravd. Je způsobem, jak se dotýkat toho, co přesahuje běžný jazyk — okamžiků, stavů, obrazů a napětí, které nelze říct jinak než veršem. Básně, které zde čtete, vznikají jako proud: někdy z osobního prožitku, jindy z fantazie, snu či archetypálního obrazu. Všechny však mají společný původ v potřebě zaznamenat něco podstatného, co by jinak zůstalo nevyslovené.
.
Styl a přístup
.
Nepovažuji se za „tvůrce“, spíše za zapisovatele. Snažím se co nejpřesněji zachytit to, co přichází — bez ohledu na to, zda jde o lyrickou báseň, reflexi, obrazovou imaginaci nebo experiment s jazykem a formou. Pracuji převážně s volným veršem, protože mi umožňuje sledovat přirozený rytmus myšlenky a vnitřní melodii textu.
.
Nebráním se proměnlivosti. Poezie pro mne není jednotný styl, ale pole možností.
.
Osobní a imaginativní poezie
.
Část mých básní vyrůstá z osobních prožitků — z konkrétních emocí, vztahů a zkušeností. Jsou to otisky času, svědectví o tom, jak jsem světem procházel a jak svět procházel mnou.
.
Jiné texty vznikají z fantazie a imaginace. Nepovažuji je za méně skutečné. Fantazie je hlubší vrstvou vědomí, kde se mísí sny, praobrazy a intuice. Básně z této roviny často zachycují pravdy, které nelze vyjádřit jazykem logiky, ale které přesto existují — v obraze, symbolu a napětí.
.
Vrstvy významu
.
Snažím se, aby básně unesly více vrstev čtení. Některé obrazy jsou přímé, jiné se otevírají pomalu. Každý čtenář si z textu odnese to, co je v danou chvíli schopen nebo ochoten přijmout. Poezie podle mne nemá být vysvětlována — má být zakoušena.
.
Tvůrčí proces
.
Psaní je pro mne vnitřní proces. Začíná nejasným impulzem a pokračuje hledáním přesného slova, rytmu a hudební kompozice. Inspirace přichází z běžných věcí — z přírody, z náhodných setkání, z drobných detailů, které se náhle stanou významnými.
.
Tvorba vyžaduje čas, trpělivost a ochotu škrtat. Nejde o množství slov, ale o jejich nutnost.
.
Manifest: psaní bez kalkulu
.
Nepíšu proto, abych se zalíbil. Nepíšu ani proto, abych byl čten. Píšu z nutnosti — protože psaní je pro mne způsob existence, podobně samozřejmý jako dech.
.
Tvorba je pro mne formou vnitřní práce: meditace, očisty, někdy i zápasu. Nezajímá mne očekávání publika ani představa úspěchu. Právě v okamžiku, kdy autor přestane myslet na čtenáře, může sestoupit hlouběji, než by si jinak dovolil.
.
Pokud mé básně někdo čte, je to jeho rozhodnutí. Texty existují samy o sobě.
.
Umělá inteligence a tvorba
.
Umělou inteligenci využívám výhradně jako nástroj — například pro vizuální doprovod, hudbu nebo technickou pomoc. Samotné básně vznikají lidským psaním, zkušeností a vnitřní prací. Nástroj může pomoci, ale nenahrazuje autora. Štětec nedělá malíře a algoritmus nedělá poezii.
.
Poezie není otázkou technologie, ale vnitřní práce duše.
__________________________________________________
~
Seznam TOP básní:
~
1. Nejkrásnější báseň: Zpěv potopené slávy / má báseň o Atlantidě
2. Nejdojemnější báseň: Pomník lásky / autentické propojení přítomnosti s minulostí
__________________________________________________
~
„Jsem básník.
Miluji poezii.
Každá báseň je vlastně malbou
a každý verš jednotlivým tónováním.
Básník je malířem slov.
Jsem básník a jsem i malíř.
Na paletě snů nacházím své vlastní barvy.“
(Zdeněk Vlha)
~
__________________________________________________
~
Pokaždé, když napíšu novou báseň,
je to pro mne, jako by se mi narodilo nové dítě.
Je v tom hluboké celoživotní propojení.
~
__________________________________________________