Vítám Vás v mém magickém světě veršů. Naleznete zde sbírku mých básní, které odrážejí nejen mé myšlenky a pocity, ale také mé osobní zážitky a zkušenosti. Poezie je pro mě způsobem, jak vyjádřit to, co nelze snadno říci běžnými slovy. Je to umění, které dokáže zachytit krásu okamžiku, hloubku emocí či složitost lidské existence.
...
Na mém profilu najdete různé básnické styly a témata – od lyrických básní o lásce a přírodě, přes reflexivní verše o životě a společnosti, až po moderní a experimentální poezii. Nebojím se hrát si s jazykem, formou a konvencemi, abych vytvořil nové a neotřelé básnické výrazy. Ve svých básních se snažím zachytit všechny vrstvy lidského ducha a zároveň se dotknout věčných témat našeho světa.
...
Hudbu a obrazy k veršům vdechuje umělá inteligence, samotná poezie však plyne z mého básnického pera, bez jejího zásahu.
...
Doufám, že vás má poezie osloví, inspiruje k zamyšlení nebo prostě jen potěší svou jedinečnou atmosférou a obrazností. Nechť vás slova, ale i hudba na těchto stránkách provedou mým světem fantazie, prožívání, citu a vnitřní krásy.
...
Přeji vám příjemné čtení...
...
S úctou, Zdeněk Vlha
__________________________________________________
...
Seznam mých TOP básní:
...
1. Nejkrásnější báseň: Zpěv potopené slávy / má báseň o Atlantidě
2. Nejdojemnější báseň: Poslední tvorba / autentické propojení přítomnosti s minulostí
__________________________________________________
...
Osobní filosofie mého psaní:
...
Psaní pro mě představuje způsob, jak zachytit prchavé okamžiky života a přetvořit je v něco trvalého. Věřím tomu, že každé slovo a každý verš v sobě nese nevyčerpatelnou energii a sílu manifestace. V mé tvorbě se snažím o upřímnost a autenticitu. Na tomto místě bych rád zdůraznil, že mé básně nepíše AI; ale já, jako lidská bytost, emoční, prožívající a cítící. Je smutné, že to tu takto musím vůbec psát, ale zde na Literu, jsou lidé, kteří kvalitní básníky nesmyslně až absurdně napadají a obviňují z toho, že podvádějí. Degradují jejich celoživotní úsilí a hodiny tvrdé dřiny, při psaní jejich básních. Poučil jsem se a takovéto lidi budu okamžitě blokovat, protože jim už nikdy nedovolím, aby lhali a snižovali hodnotu mých básní.
...
Už nechci a ani nebudu ztrácet energii, sílu ani čas s lidmi, kteří mě brzdí v tvůrčí kreativitě. Na světě vždy byli a bohužel budou i nadále lidé, kteří usilují o to zabránit jiným, v jejich úsilí přinést do tohoto světa něco skutečně hodnotného. A už se jimi ani nechci zabývat. Stačilo. Když chtějí oni zůstávat na povrchu, ať si tam zůstanou, ale ať mě nestahují na svou vlastní úroveň. Já chci stále růst a jít stále dál...
...
Své básně jsem vždy tvořil a tvořím poctivě a za každou básní je nesmírně mnoho, opravdu mnoho hodin tvrdé práce!
...
Do svých básní zakódovávám zcela vědomě i různá poselství pro lidi, kteří jsou schopni číst i takové barvy vnímání, kteří jiní nevidí. Vždy mne trápilo, že lidé neumí v básních číst, protože jim to prostě není dáno. Já jako básník, jsem si svou úlohu splnil a zakódoval jsem tam ta poselství a vše jsem už potom přenechal Bohu. Ten, kdo ty skryté významy má odhalit, tak je odhalí, ale už teď vím, že to bude jen opravdový člověk s otevřeným duchovním srdcem.
...
Své básně tvořím od jednoduché větné a myšlenkové konstrukce, přes prohlubování jejich významu až do těch nejhlubších metafor logické provázanosti. A potom přes hledání vnitřní melodie a dalších a dalších básnických technik.
...
Umělou inteligenci využívám jen na generování obrázků k mým básním, generování hudby a zpěvu k nim a k hledání nějakého netradičního námětu, například: napiš báseň o fotografii uvězněné v knize. A tím to končí.
...
Samotný akt psaní básně je už plně v režii mého, Bohem daného, básnického talentu. Báseň je 100% psaná mnou, jako lidskou bytostí!
...
Ještě co se týká hledání námětů k mým básním, tak ty samozřejmě hledám i jinde a také nacházím, třeba v přírodě anebo v tom, co jsem prožil a prožívám. Někdy mě inspiruje třeba jen náhodný dotek procházející neznámé ženy, nebo zvuk kapky či přelet pestrobarevného ptáčka nad mou hlavou, útržek rozhovoru zachyceného v kavárně, kde právě o samotě piju svou šálku kávy.
...
Když třeba píšu o lásce, čerpám ze svých vlastních prožitých zkušeností, ze svých bolestí i radostí. Mé básně jsou zrcadlem těch nejhlubších autentických emocí. Při tvorbě trávím hodiny a hodiny času hledáním toho správného slova, významu nebo upravováním rytmu verše či vnitřní melodie celé básně a to dělám neúnavně až do té doby, dokud má právě zrozená báseň zní přesně tak, jak cítím, že by měla.
...
I přesto, že mou oblíbenou formou poezie, je volný verš, přesto nechci zůstávat při jednom básnickém stylu. Neustále se snažím hledat nové a nové způsoby sebevyjádření. To všechno dělá mou poezii, naprosto autentickou.
__________________________________________________
...
„Jsem básník.
Miluji poezii.
Každá báseň je vlastně malbou
a každý verš jednotlivým tónováním.
Básník je malířem slov.
Jsem básník a jsem i malíř.
Na paletě snů nacházím své vlastní barvy.“
(zdeněk Vlha)