Přišla si z nenadání

Přišla si z nenadání,
to blesk proletěl oblohou,
mě oslnila zář s touhou nebeskou.

Teď nosím tvoji tvář ve své hlavě,
jako by nade mnou létal anděl,
co ho máš na obraze.

Nevidím ho,
však cítím vedle sebe sílu,
co mi říká,
neboj a zamiluj se do úsměvu.

To je to kouzlo,
co osvítí mi den.

Držet tě za ruku,
cítit vůni tvou i tu sílu srdce,
co se chce rozlétnout.

Být ti oporou,
přítelem,
i když se někdy svět zamračí,
to je úkol,
co mi anděl přináší.