Pozdrav

Bosky nohou hladím chladnou trávu když se toulám – lesem –
a nevím kde jsem,
a třesem - svého těla zdravím každý strom a každý vřes.

Dech můj si hraje s větrem, který - utíká před ním do korun velkých borovic,
a smrků, dubů, buků, bříz.
A kříž ze dříví stlučený míjím kupředu pak útěkem před Tebou
a pozdrav svůj posílám třem ptáčkům v hnízdě pod ním.

A v srdci trochu menší ouzko je mi, když cítím,
po dlouhé době byť malý – svůj - život a Tvou krásnou Zemi.

A když vykročím zpět, bosky, s větrem v dechu,
Zpět kolem všech borovic, a kolem všech smrků, dubů, buků a bříz,
a popelnic,
cítím přesto, že alespoň na chvíli - jsem – doma -

V sobě s Tebou.