Temné Černé Vánoce

Černé vánoce

Sníh padá tiše,
jak modlitba obrácená.
Z kostela zní mše,
noc je sírou zakalená.

Na stole chléb, sůl a ticho, co sténá.
Svíce praská, jako by znala jména.
Koleda plyne pomalu, dlouhá černá hodinka.
V každém tónu hřích i vzpomínka.

Pod stromkem spí dary, svázané nití osudu,
mašle jak pečeť dávného slibu.
Nečeká se odpuštění - jen pravda,
která přichází o půlnoci - jak zrada.

Sníh padá tiše,
jak popel z nebe.
Kouzelná vánoční říše,
temnota dýchá na tebe.

Takové Vánoce, bez lží a slibů.
Pevná víra - bez božího příslibu.
Kdo zná sám sebe, ten přežije -
a žhne.