Být trestancem

Svou tvář vídám na plakátech,
oči odhodlané v nich zřím,
už dost bylo psáno o okovech,
ukažte kudy do města Řím.

Tam se za krev zlatem platí,
a nestřílí se do rudochů,
tam trestancem být se vyplatí,
bude to změna od těch mlčochů.

Stopnul jsem první vlak do city,
staré vlasti dal jsem sbohem,
já nebyl nikdy moc na city,
všechno řešil jsem s alkoholem.

Vlak minul poštu v Ghost,
toho města mám plný zuby,
už v něm budu vždy jen host,
vlak projel tunelem do záhuby.

Za tunelem stával most,
nezvaný divák a nezvaný host,
někdo ho vyhodil jen pro radost,
most, co zažil toho dost a dost.

Velkou loupež bankovní,
Vinnetouův výstřel poslední,
moje první zatčení,
mé zvolání poslední:
„Ukažte kudy, přes nebe, do města Řím.“