Stařec a hlas mušle

Nevidomý stařec kráčel zvolna po pláži
bosky v jemném písku šlápl na mušli,
jež na břeh slané moře dováží
jen takovou dálku bychom sami neušli

Stařík opatrně zvednul mušli na písku
a vetchou rukou otřel křehkou schránku
ač horko panuje v přímořském letovisku
občas si tváře chladí v jemném vánku

Ten starý pán nemohl nic uzřít
zůstal stát v cestě s mušlí blízko ucha
netuší že brzy musí ve vodách umřít
jen perla v té mušli zůstane suchá

V té mušli je slyšet hlas křik racků,
jež létají nad mořem u hlavy
V mušli slyším děti na plácku
a houkání lodí, jež opouštějí přístavy