Metro

„Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají,“

Lidé svá těla o sebe opírají,
Všude plné hemžení a spěchu,
A tamhle kdosi křičí: „au, chytil jsem blechu!“
„No prosím vás, co na mě šaháte?!“
„No dovolte, to vy se na mě mačkáte!!“

Lidský vztek a zloba,
Teď je ta špičková dopravní doba,
Jen ta lavice k sezení,
Poskytuje něco klidného k přečtení,
Od erotiky k politice,

(Mimochodem, támhle pán má podezřele krátké nohavice),

A mladík na kraji si klidně spí,
Že se usnout nebojí?
Skříp a bác – souprava je ve stanici,
To teprve vidíte lidskou tlačenici,
„Pozor, vystupuji,“ děda udatně,
Okolo sebe rukama hází,
Asi byl v mládí boxer,
A teď mu to schází.

A pak, že nejhorší je mládež!
TO SE VÍ!
A sedící penzista jen skrze zuby ucedí:

„za mých mladých let se lidé nemačkali,
Protože metro nebylo,
A tak se muselo chodit pěšky!!“