Sobotní výlet

Na horách se kde kdo usmívá, 

snad z těch endorfinů,

co se vyplaví při zdolání vrcholu. 

Oblohou se honí mraky, 

déšť je cítit čím dál blíž, 

vítr fouká na rozhledně i za triko. 

Já na trávě svačím chleby, 

první jeden a potom druhý, 

s velmi širokými řízky. 

Vedle mě sedíš/svačíš ty, 

valíš do mě moudra a vtipy, 

na výletě ti to vždycky tak sluší. 

Na cestě dolů už mě bolí nohy, 

ty na ní víc zakopáváš, 

ale když jdeme spolu, je krásně.