Kdybych měl křídla, jako švec
a nad Frýdštejnem se vznes'
zakroužil kol věže starého hradu
hleděl bych a to je jistá věc
k obzoru, kde se zrcadlí ves,
než něčí láska zabrání pádu
Když dotknu se ostré vížky
starého kostela v Českém Ráji
až potrhají se křídla z kůže
spadl bych z veliké výšky,
kde dobrého básníka rádi mají,
jež o kráse krajiny psát může
Na Frýdštejně v bludišti skal
bloudím pod hradní věží
při pohledu k Malé Skále
nevím, jak dlouho jsem stál,
neboť čas rychleji tu běží
a po chvílí letím o kus dále