Z lesa ční hora poblíž Jiřetína,
kdesi nad polem v Záhoří,
jen řeka Kamenice jí přetíná,
když měsíc nad kopcem táboří
Každý rok v létě táhne procesí
k Jizerské osadě Mariánská Hora
skrze vesnici, až někam nad lesy
odkud shlížím k Albrechticím shora
Zastavil průvod před jejím prahem
s modlitební písní na rtech
a srdce jim doutnají blahem
až nad krásou tají se dech
S večerem tmavnou lesy, jako tér,
ač jsou na dohled rodného města
končí doba prvních dětských her
a k Tanvaldu se vlní polní cesta
Kaple Panny Marie bílé má stěny
a celá staletí opatruje zdejší lid,
jež zde dávno zapustil kořeny
a do smrti hodlá v osadě žít