Dotknout se kříže

Budík na čtvrtou začíná cestu
vystavit se zátěžovému testu.
Mačky si nasadím, cepín mám v ruce
cesta úzká stoupá nahoru, prudce.

„Proč to děláš, co tě na tom baví?
Nevadí ti takhle riskovat zdraví?”
Myšlenky do hlavy nestřílí broky
zvažuji už jenom kam vést své kroky.

Starosti stranou, soustřeď se dobře
drž se své trasy a rozhoduj moudře.
Chybný krok a rychlý let
sprovodí ze světa hned.

Jaký je to ale překrásný pocit,
který v mém srdci najednou procit.
Stát vedle kříže a klanět se horám,
který vrchol jako další zdolám?