O smutném trollovi

Anotace: Po 1000 letech se opět snažím dát něco dohromady. Toto bude první věc, která bude i nazpívaná. Tak snad se to nakonec vše povede.

Na hluboký les, padl stín a tma
a vše pokryla přikrývka sněhová,
stromy ztuhlé, jako sochy, tiše postávají.

Tam kdesi v tmavé díře, dole pod skalou,
do šera dvě oči ohněm zaplanou,
smutného trolla, hlad ze sna budí,
do mrazu vyhání,
do mrazu vyhání.

Lesy všude kolem, zejí prázdnotou,
vše co by mohl lovit, lidé pobijou
a jejich obydlí jsou blíž a blíž…
bojí se o svojí skrýš,
bojí se o svojí skrýš.

Už nemůže se skrývat, není tu v bezpečí,
snad zásoby v nouzi, na čas vystačí,
vydá se na cestu dalekou,
zpátky do hor, za svou rodinou,
zpátky na sever, za svou rodinou