..geologická II..

Š p l h a l a / jsem po žebříku do nebes / na odvrácenou stranu Měsíce…

 

A naháněla svá sluneční prasátka / co utekla mi od odrazu zrcátka

                které se houpalo mi na hrudi / a musím podotknout, že slušelo mi velice /

 

                A ač jsem vlastně spěchala –           (poněvadž večer pořádal se ples)

                tak tuze zvláštní zvuk / mě z honitby té náhle vybudil;

 

 

Stál zaníceně kousek od sopečných chřtánů / a přemýšlel…     

                                                                / Jen sem tam zaťukal /

 

                na žilkovaný shluk   /Potom se chvatně otočil /

 

/ však nevšiml si, že kolem něj vanu / tak pokračoval dál - v luštění nerostů a žil…

 

              Já cítila ten myšlenkový otazník / Ty oči propalující se skrze dějiny

 

             Tu snahu pochopit koloběh milníků skrz složení i vznik

                           všechny ty endogenní pochody té dané horniny

 

Znovu se otočil!        / Však já už pro tentokrát zůstala jsem stát /

 

            bych odkryla mu čas, v kterém již jednou zhmotněn byl a žil

            a také místa, kde už kráčel víc než myriády-krát…

 

Vnímal mou auru / takový detail k potěšení

 

            Vedli jsme hovor plný historických přehmatů;

O erupcích a zpopelnění / O asteroidech, rybách s nohama i místech tvorby magmatu

O fosíliích, stratigrafii a sedimentech vrásnění / I orogenezi, flyši a molasách

a schopnosti se přizpůsobit v sféře řazení / i chaotickém významu ku harmonii vah…

 

             Koukla jsem na hodinky / za chvíli byl bál... /

                       A On by ve svém zanícení stále povídal...

 

Tak vytáhla jsem zrcadlový diadém - který se mezi ňadry schovával a hřál

a řekla mu jen; „klidně si ho vem´  

                    …páč až to všechno pochopíš,

                                            tak stačí, abys zatleskal.

 

                          A skrz ten malý časo-stroj Ti vždycky budu blíž…“