..neurČitelná..

..s t á l a

            v neohraničeném čase

                            prolnuta minulostí / přítomností i budoucnem

a každá predikace už pro ni byla malá

                          (i každá hypotéza odhadu)

            Dávno už hovořila ve své vlastní tónině a hlase

            Už dávno uměla si najít cestu – zrod je jenom šlem

                          bez závislosti na paměti

                          jen v čitelnosti naděje, co voní vnadidlem…

• kdykoli zachce se jí – letí
• kdykoli zabrzdí, tak polaská svou Zem
• někdy je vepředu, jindy zas pozadu…

                     A má svou intuici / – na níž sází!


             ve skrytu podstaty už mnohé znala;

             rychlost i dimenze a kvarky
             tvar prvků v geometrii

             vyvýšeniny, prohlubně i srázy

             že city umí zamrazit i sálat

             a myšlenky, že hmotou ožijí

                            mlčela / byť uměla by říci

          byla tu jedna věc – co lákala ji docela

          a tím byl ON  - ten princip  n.e.u.r.Č.i.t.o.s.t.i

                           ta touha za petlicí…

**

zeptal se; „ráda cestuješ?“

        a ona s úsměvem podobným Všehomíru
        si osedlala zlehka Vlasatici
        a v rámci improvizace
        i v rámci drzosti
        svou inspiraci v tónech větru šuměla

a každá jednotlivá nota – se zvládla nevracet
pak medem zavoněla – jako radostí
od života, co žila, milovala měla

          tak její odpověď už nezněla dost prostě;

         „slízni si Okamžik, semkni ret - tam i zpět

               ..pro sousta sejdeme se v polknutí na relativním mostě!“