..hlubinná II..

 

 

S t ř e t l i  jsme se v hlubině
tam poblíž Mosambiku

však pro tentokrát zcela náhodou

když ověřovala jsem svoje nadání i motoriku …

On ve své ponorkové bublině

Já plula na Mantě,

jak mořská bosorka a zvláštní stvoření

 v tom zvláštním letu akrobacie

balancu vpředu, vzadu - dvoření tancem melody

/ a nějak nepřekvapilo mě, že je pod vodou /

neb vždy vycházím ze vzorce - o předpokladu Pohody

a taky trochu držím se i břitvy Occamovy…

On poslouchal a nahrával podmořské árie

uchvátil ho svět třepetavě snový

Usmál se na mě, když do prostoru vyplaval

do rozmanitých barev mořské přírody;
 

byl chvíli jako lovec sasankový

a chvíli hlubin tajemností král

  či jako koník - který nabízel mi korálové rámě
 

pak průsvitností medúz okrášlen

  vyslal mi polibek
 

jako své roztančené dámě
  jako své vyvolené z žen

  na kterou čekal celý věk…

A já se položila na svou okřídlenou průvodkyni

a gestem vyzvala ho, by se připojil…

**

Máchnutím křídel
jsme se ocitli v tom světě za membránou;

tam, kde je výron zřídel / a nepoznaný osmý světadíl

(možná i ještě kousek stranou)

v svatyni Abyssus byl cíl

v níž oba proměnili jsme se v Sirény a potom v Serafíny

proud vodních bublinek nás ozdobil
do před.milostné tuniky

a když si konečně už odvedl mě stranou

  tam mezi artefakty antiky

a stíny

…jsme počali i skončili jak dvojjediní…

 

**