ve vínku

potkal jsem jednou veselou slečínku
za bouřky máčela svůj smutek ve vínku
za oknem blesky v duši vánek
tak jsem ji dolil pro lepší spánek

něco mi na ní nesedí
je pěkná,vo tom žádná
možná jen nejbližší nevědí,
že není až tak nepořádná

to že se brodí oděvy masou
že kupí ve dřezu ze skla monolit
že prstem po skle světlu se otvírá
tím vším jen zakrývá vnitřní klid

potkal jsem veselou naoko slečínku
na prst si točila pár zlatých pramínků
zasněně hleděla s úsměvem ctnosti
jen tichá vzpomínka z minulosti

často teď odraz na hladině vidím
zatoužím,zasním se nezávidím
možná si přeji jen,tu chvilku záblesku
uchovat,nakreslit,nahrát si na desku

za bouřky ve vínku jen v šatech z řemínků
nehledej minulost,hlavní je budoucnost
co ta ti přinese,co ta ti nadělí
s čím pěkným z oblaků se s tebou rozdělí