Múza

Tlukot srdce, které připomíná kolibříka,
Tak vděčně napodobující jej utíká a plesá
Z neznámého protivníka,
Který inspiraci a okouzlující hnus hlásá.

Chtěla jsem být vším, čím můžu být
A nikdy jsem nebyla Múzou, snad jen čímsi
Co z Múz čerpá inspiraci
A o jejich postavení může jen snít.

Užívajíc si nepoznané krásy
Či snad krásně nepoznané
Chutě a aroma dechu spásy
Uvnitř umění schované.

Není důvod strachu z neznáma
Jenž je všude kolem nás - a snad i v našich nitrech
(V době kdy sníme o osamělých jitrech),
A šťastná se pak probouzím zjišťujíc, že nejsem sama.