Když se čas naplnil

Když se čas naplnil
a protáh' klíčovou dírkou
já dál jsem snil
dokud smrt neškrtla sirkou
a já jsem vzplál.

V nekonečné bolesti
tancoval jsem v plamenech
prach můj se rozhostil
na šedivých kamenech
co leží opodál.

A tato jasná proměna
v bolesti a z krve zrozená
znovu zas a zas se přemění
v duši, nohy a ramena
a bych byl blíž k Tobě.

Nekonečná síla ve vesmíru pramení
v tichosti a míru
stejná je v Tobě síla, Tvé znamení,
ale jen když najdeš víru
jen sám v sobě.