109 - Kloaka hyacintová

109 - Kloaka hyacintová

Anotace: Poslední verze črt před transformací...

I. Deset hororových a sci-fi citátů s vlastní dílny:

 

   Veškerá atmosféra byla přímo vražedná, všichni skrývali nože za podtácky a kouřili slabé doutníky"

   "Stál tam pilgrin, za ním elf a orfka s velkým černým dildo"

 

    "Nyní vaším poddaným rozpářeme kožichy a zašijeme jim mandle do lýtek"

   "Ze starého krčku odkapávalo nelítostně bělmo, jak rezavý rosol kůzlátek"

     "Dva jedinci zaškrcovali v parku batolata, jeden pohlédne na druhého a řekne:

         hele, druhej, podívej, má dudlík od nás z drogerky!"

 

           

         "Daleká budoucnost, vzdálená vesmírná kolonie, zápis mariňáka můstku:

         - Je to živé, vím že je to tady, rozlévá se to prostorem, tesáky na laně oběti-"

      

                 "Zpoza chuchvalců zbytků mozkové hmoty se objevila postava,

                   na zemi rozšlápla starý hypothalamus a pokračovala dále do vozu..."

 

           - kontext by měl obsahovat prohry násilí, zla kapitalismu, uvěnčitelnost fantazie, provokace čiré brutality,

               mýty starých mimozemšťanů, otázky z budoucnosti, špičkové temana technologie, filmové scény ve scéně,

                    odkaz na další příběhy plné kosmické hrůzy a poctivé larvární řezničiny transcendetalistů... - 

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

II. Uvětí veršů započatých v lůně tvořivé náhody:

 

 

Království blaženého okvětního lístečku stínu,

  něžnějšího než stých očí sluncí jas

 

 Mozartova violka a Dantův ráj,

   není nad svátost učňů Poezie chvil zdejších

 

 Oka mžiky vyvolané žilkovou podstatou

   kostí a prachu předků

 

 Evangelium obětování těla cesty

   na druhý břeh přirozené bohyně

 

  Vhodné chrámy a svatyně

    vnitřních božích úponků

      semenného deště nejplodnější soli

 

 Nešverova ulice  padající okénka

     lidské vláhy síly

 

  První stoleček  vysoké stropy

    nový byteček    do bot nám zatéká

           krteček bez kalhot

 

  Schraňuji prach    ze stesku deště

          do prázdnoty duše    

    šeptá své rty   koutky    zorniček

             cigaretou melancholie

     vlévá se soumraku   do líček

 

   Kapky  bubnují    buddhové dlaní

        jak borůvkové Perseidy

-------------      ------------------------------

 

III.  Odkazy myšlenky na blízká tvoření

 

   Evangelium je ve skutečnosti tvorba synopse

      rozvíjení fází posloupnosti příběhu

          toho jak půjde čas před očima

              nebo toho co z něj zbylo před lidma

 

   Procházím dopolední příbytky klidu a míru

       na jedné noze prosím harmonii

            o vteřinu   návratu   

 

   Uvádím zem do přítomného 

      mocí přílivu bdělosti

           božskosti a lásky

 

  Povznáším mysl ke světlu

   abych rozžehnul nové dnešní slunce

     všechny indiánské příběhy

       skvějí se v mých myšlenkách 

         objímám přítomen suť

           neboť stále pozoruji svůj límec

 

   Dnes je den té které dala tě zrodit

    výsost její památce

      synové chytající se za srdce

        milující a oddaní  

         pro tento den čest své matce

            a potěšení jí"

------------------------------------------------

IV. Akord šeptu před předělem

 

Přes pasáž listí, zaškvířené nehty mlhy,

         zlověstná siluleta, zevnitř uhlídaná,

             neviditelným hávem drogy.

    Vypleněné, nezpozorované tiky, skřípání zubů,

           kmeny stromů, zežloutlého, smůlou proteklého dřeva.

 

    Prsty deště zkrápěly tmou jako zvonkohrou předzvěsti,

        hrůzostného pomocníka pohybujícího se nečekaně krajinou. 

  

     Krajinou zašlého ticha bolestných snů uhánějících ke dnu,

        k poslední spatřitelné různorodce nitra.

    

  Za zježenými vlasy vnukavá síla šílenství,

      zmizelé pochody soucitu, změna táhlého na nevykoupitelno blues street.

 

  Probudil se v noci do hrozného nepokoje.

  Něco sžíravým, rozlomeným tónem,

  uchycovalo jeho představivost.

 

  Kroky přibližující se jeho strachu,

  vracejícího se jako sladká, prosperující lež. 

 

  Zdálo se mu, že doba zaspala v zrcadle své problémy,

  játra usilovného myšlení, čistý štít vědění, že jsi tím..

 

 

  Pro ten den se v jedné hlavě stlala revoluce,

     jemné a strastiplné ruce zapínaly televize

          na všech stranách ulice, 

              z výloh koukala hlava velké infekce

                  a děti laskavě nasakovali politiky, kněze 

                        a nečisté neřády plátků magmy. 

 

------------------------------------------------------------------

 

V. Síto příběhova běhu slepoty

 

 Cítím, že mé myšlenky nejsou upřímné, 

          jako podvazky na sponě vražednice,

               utírající čepel nože o lem své chvějící pochvy, 

                    stahující nejnovější odstín strastiplné vaty poštěváčku. 

 

  Obět byl dvacetiletý syneček, ze zámožné rodiny,

         co se do ní zamiloval, při příležitosti okusení amfetaminu.

 

 Starému klaunovi zbývala jen sedmina života

        v domě plném úrodných květů se válela prohnilá

              a semenem naplněná děvka

 

   Říkal si, že její chladné tělo,

      ze kterého crčí bradavky jak antické reflektory,

          uklidí pod sklepní linileo, kde se už válely kosti,

                několika horních dam nad deset tisíc.

 

  Někomu muselo být jasné, že jeho břeh je černý,

    ostrý a jistý jako sekáček na maso,

      schovaný za skříní prvního  patra starých okruhů

        a červené řepy, v níž byly naloženy svě zelené,

           hispánské oči prokrvené až praskly

              a vypadaly jako rudá vata se stíny

                   pláče afrického syna...

 

   Dívala se na hvězdy, věděla že umírá,

      zkurvená rakovina, pomůže zde udělat svět jistě krásnější,

          když lidé, které dohnala na konec, pošle do věčných lovišť s klimatizací,

             rádiem a televizí, kde ve všech kanálech jede obraz nebe,

                    v reklamě na peklo...

 

   Jedna z těch nocí, pro které dívčí srdce vraždí,

         spíš než unáší, levitovaně svoji závist,

             skalpuje nejlepší kamarádky, aby si vystavila,

                   vnitřní stranou nahou vlasy, pro které si povídá,

                         aby vytančila šípky kokainu, sebraného těm pasákům sedmé hvězdy...

 

  Všechny ty mladé tváře, zpívající o štěstí a potěšení, že si přejí žít věčně,

        ji unavovali a pro samou lásku k nudě a žebřinám těch pocitů, 

             byla schopna obdařit ulehajícím úsměvem, nebo zničit život

                  cizího mazlíčka k nepoznání, paranormální frekvencí fermentace afektu...

 

   Amsterdamské ulice zborcené krámy her, orientálních koření,

             vůní zašlé distribuce drogy a suterénu střev bister,

                    papalášů, starostů a hůlek muže bez mozku...

 

  Do ulic byšla skupina maniakálních krav s plynovýma maskama, 

               trojice černých prostitutek na jehlách s raketomety a ržící,

                    robotičtí mečouni hledající loviště nové, mimozemské krve...

 

------------------------------------------------------------------------------

 

VI. Aspekty květoucna zamyšlení jícnů


   Podmanivé drama existence

         mimozemšťané ze sna strýcova parfému vibrosolu

   

  Měnících podobu do neznámých kočiček

      vyskytujících se v necivilizovaných malých halách

          kde se vyrábějí chemické masky  moderní doby

 

  V horké vodě se pařili dva sjetí milenci

             hudba procházela zahradou

                a švitořila čelem jejich genitálie

                    pod kůží vodka a barbituáty

                      tísnila je k sobě intuice časoprostoru

 

     Za pařezem...myšlenky vraha na nevinnost.

 

 Posadil se před psychiatričku s vykedlubnovanýma očima...

   Ona pohlédla něhou ven a napila se šálku absintu a pokynula mu,

      aby začal své sezení, svou bezkrevnou terapii - ovládla své království

 

   .." za posledních sedm dí, se mi podařilo zabít jen dvě morčata, karotku a užovku šedivou"

     Oči doktorky vylétly nahoru s obočím a přeplachtili k prostoru kde seděla mladá delikventka - 

     Vybrané posuvy její osobnosti snímala kamera s nespočtem zobrazovacích bodů...

 

   Dvě mladé děvčata se zakrvavenými lýtky,

       dlouhými žvýkačkami, krátkými výčitkami,

         s prozřeným hněvem a v rukou revolvery....

 

   Prostřílený gauš za němž se krčilo babičcino kotě,

           s prostříleným zevnějškem a po posteli se ploužil krab bez klepeta,

             

   Pojďmě najít, ještě nějaká mořská zvířátka, 

       vběhli do osmého poschodí, kde mezisekáči,

          z drogového gangu měli dvoumetrového čilam,

             blondýna s brunetou si vyměnili víčka pohledem,

               kvůli seznámení a začala s nadpřirozenou přesností,

                    střílet do velkého, mexického akvária...

 

 

    Okřídlenec vzal čínské hůlky a ostentativně jimi uchopil oko roztříleného mimozemšťana,

          který v poslední hraně vteřiny, přeměněn za marsického komunistu,

            nehnul ani brvou ani vousem, nataženým mezi budoucností a záhrobním sametem extází...

 

   Některé její polohy vzácné urputnosti souvzájemně tvořené nahodilosti,

        v jednotlivách a tkanivec částeček, které miluji ostatním světům vesmírným,

           se silou náležející sjednotiteli v Tvůrci. 

 

    Stroj se zadrhnul a střeva neokortexu vietnamských roztleskávaček,

         které právě drakonicky redefinovali vzájemnou energii,

             ve světě mezi neviditelnou oponou tancující,

                   v nás pro zítřejší, úrodnou mlhu dní...

 

      Ve skutečnosti jen výpravné vize za pomoci látek,

         stavů a prostředků, které jsou normálním jedincům a jiným lidským bytostem,

      známy jen pod názvy vyskakujícími z temnoty a černé magie...

 

     Jen stálé třískání a řinčení plechů,

          jako když vidíte analogový systém šesti pásových pil,

              a čtyřma oboustraně laserovýma rovinama, 

                  zapadat do jemné šrotovačky dvanácti titanových perel cirkulární exaltace...

 

----------------------------------------------------------------------

 

VII. Drahokamy pro které vteřina nezapadá

 

 

 

 
Autor Happyyz, 08.09.2014
Přečteno 442x
Tipy 2
Poslední tipující: Frr
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Moc hezky se mi to četlo..díky :-D

08.09.2014 22:22:41 | Frr

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí