Anotace: Nahlédni
Přechod kolem řeky už dávno se zbortil
snažíš se brodit ale proud tě strhává stále víc
bojuješ
noha se ti rozřízla střepem zrcadel mrtvých zvířat
jejich duše tu jsou všude
chtějí se pomstít
hromadí se to všude kolem tebe
cítíš jejich krvežíznivost
dychtí po tvém životě
po tvé krvi
víš že nemůžeš zvítězit
v tomhle předem prohraném boji
tíha celého světa ti padá na ramena
pomalu se ti podlamují kolena
cítíš jak se rána čím dál víc otevírá
slyšíš hlasy šeptající v cizím jazyce
pomalu klesáš až po krk do vody
hlasy se změnily ve zběsilé kvílení a šílený smích
nedokážeš už dále odolávat
zavírají se ti oči
tma
pak si uvědomíš že se stáváš součástí přírody
jsi živel
jsi součástí vody
začínáš všem těm hlasům rozumět
už nikdy nebudeš šťastným
už nikdy nebudeš smutným
už nikdy nebudeš
No a tohle mi přijde naprosto fenomenální... musím si Zrcadla vytisknout a vidím to na ST!!! :-)
14.10.2016 03:27:22 | Iva Husárková
Velmi zvláštní a zamýšleníhodné...
13.10.2016 13:30:49 | Tvořilka Lenka
Když zemřeš, splyneš s přírodou, kterou celý život ničíš a uvědomíš si, že jsi ničil sebe.
13.10.2016 12:51:42 | Nezanikl
Jako si řezat větev pod sebou.Náhledla jsem do zrcadla a byl tam prach a kosti:-( dobrej start tady na literu.
13.10.2016 17:49:07 | xoxoxo
díky ti za uznání, nečekal jsem, že tohle může vůbec někoho zaujmout.
13.10.2016 18:19:32 | Nezanikl
komu není lhostejný co se kolem děje toho to zaujme.Napsal jsi to tak jak to je ;-)
13.10.2016 18:22:41 | xoxoxo
Velmi ponuré, už nikdy nebudeš... anebo vysvobození z lidské bídy a útrap?
Vítej na Literu :-)
13.10.2016 12:25:10 | Helen Zaurak