Šeď

Anotace: Disspratik Robert Brtník copyright 2016

Sbírka: Šeď všedních dnů

plavu v moři lží a vzpomínek
do jeho hladin spadl můj Říční kamínek
klesám na dno, a to jsem chodil po hladině
ale teď klesám ke dnu, vyplavat se snažím (marně?)
Dávno to mělo být prosvětleno
ale šeď města halí vše do mléka
mé srdce nebuší, mé tělo nedýchá
tichý pláč jde mi z úst
Pan X co zapomněl růst
Vím že ta šeď nebude navždy
že slunce nebude stát zády
jen tu zas stojím sám
sám nemoci se pohnout
stojíce proti vlaku, nemoci uhnout
hledíce do obřích zářivých očích
než začne padat sníh
musím se uložit ke spánku
...Vím že tam jsi, někde za šedí
možná i v ní
vím že tam jsi v hluboké smetaně věků
v šelestu padajících listů
někde na půli cesty za mnou