Proč se nestát opět dítětem...

Anotace: Já u svíček bdím, budím svou mysl, ať tu klauzuru vymyslím. Stále pobíhám, sem a tam dělám všec jiné jen ne to a to mě bije! Právě v tuto chvíli... Proto vyplňuji svou mysl básní. (:

Kličkovat, uhýbat té dané věci

to znáte přeci?

Ty malicherné zprávy co ukolníček vám sděluje,

vy děláte vše okolo jen ať na danou věc nepřistoupíte, znáte?

Já to právě teď prožívám a pěkně mě to sžírá

má obava není tak zřejmá,

uvnitř mě prolézá,

má roztoči prolezlá hlava to odkývá…

Odkrývá tajemství má,

mě to děsí

co přináší další den když daný úkol neudělám?

Cítím se jak malé ptáče co nedoskáče do svého hnízda na daný čas…

Ano,

teď na to kápla má hlava

čas ten můj nepřítel!

Proč my lidi na sebe ušili bič časového prostoru?

Nebylo by nám lépe bez něho?

Když mučit se danou hodinou

nebylo by snazší přelétnout nad dědinou?

Svému tělu naslouchat

co dělat

chce

nechce

a podle toho jednat čas zatratit, ztratit

a rozlétnout se zpátky.

Své vnitřní dítě,

toho malého prince

osvobodit v nás

nebýt tak striktní na termíny,

Své tělo osvobodit od tíhy dospělého jednání?

Proč se nestát opět dítětem...

----------------------------------------------------

Mandalička časoprostorem utkaná pavučinka...