Dnešek

Vytřít podlahu

do poslední buňku šedé kůry mozkové

Pověsit záclony

celého nočního nebe hvězd

Umýt lustr

pro okamžiky voskové

Již dohořívá jedna z erupcí mého života

jedna z miliardy cest

Zůstává stopa plazmy

a můj pocit krásný

 

Pro jeden zážitek

Pro jeden počátek

Pro start

který nemá cíl

jen korálky prožitků na cestě sbírám

 

A sbírám všechny

nevybírám

netřídím

nezařazuji

Protože co se má spojit

to se spojí

 

A mě již nic

Nerozdvojí

 

Už nejsem tady

Už jsem tam

Kde jsem doma

Kde to znám

 

Vše staré pominulo

I já

starý

si vesele pomíjím

a svou láskou

se opíjím