Návštěvnost
STRÁŽCI MAJÁKŮ
STRÁŽCI MAJÁKŮ
Anotace: @&@
STRÁŽCI MAJÁKŮ
je spousta mořeplavců
hodně i černých pasažérů
nemálo pirátů
v proudech a vlnách života
poskrovnu strážců majáků
na zrádných útesech
ztracených v clonách kouřových
z rachejtlí polopravd
a z doutnajících lží
jsou více než osamělí
na místech opuštěných dobou
smutek a samotu proměňují
v blikavá světla nadějí
dychtivým tulákům i náhodným trosečníkům
na skalách sami sebou – ne však pro sebe
touhu v srdcích a sny na ramenou
v hlavách pak plno otazníků
Praha, 8.4.2018
https://www.youtube.com/watch?v=UW8-hWhO5Nw
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk....majákem je mnohdy místo,kam se rádi a pravidelně navracíme....
domovský přístav...............Ji./úsměv/
09.04.2018 20:13:18 | jitoush
Jo, to jsou majáky z nejmilejších... Třeba i ve vzpomínkách - tam se k nim můžeme vracet, kdy se nám zachce... :-)
09.04.2018 22:04:56 | Amonasr
hlavně potom pozor na šplouchání,to snám na sobě!:-)))
09.04.2018 18:16:20 | střelkyně1
:-D Jéje, já taky - mně na něj šplouchá skoro furt...! :-))
09.04.2018 22:02:10 | Amonasr
:-) vítej, neobyčejný strážče :-)! ST
09.04.2018 07:47:08 | Fany
Ami.....strážci majáků mne fascinují.....ono vůbec lodě, ale ty staré, na nichž se plavili mořeplavci. V Hamburku jsme byli na lodi, která ještě sloužila za II. sv. války. Když jsem viděla ty kajuty....klaustrofobie...šílené. Takže obdivuji námořníky, to už vůbec nemluvím o ponorkách...ale - krásně jsi napsal...moc ...**ST**
09.04.2018 06:35:40 | Anděl
Díky, Anděli :-) A jelikož klaustrofobii znám taky, do ponorky by mě nikdo nedostal... :-))
09.04.2018 10:28:42 | Amonasr
Tak tuhle můžu,jako mořský vlk je vždy rád vidím,nemění strážci.
Dneska byl u nás vítr,to mít na moři,tak řežu hladinu :-)
08.04.2018 18:54:51 | Danger
Kdysi jsme s jedním "mořským vlkem" řezali na Jadranu kormidlem dno a uvízli přes noc na mělčině, v duchu jsem se už smiřoval s nejhorším. Naštěstí se nám po rozednění podařilo dostat do blízkého přístavu i bez majáku. Dokonce jsem poté jako naprostý amatér na lodi objevil zabudovaný hloubkoměr, o kterém tento "kapitán", který měl mnohem víc odvahy než zkušeností, neměl potuchy - po zbytek pobytu jsem se od něj (toho hloubkoměru) prakticky nehnul, zejména ve chvílích, kdy jsme podle mapy jeli už po souši. Zkušenost to byla úžasně dobrodružná, ale jedna taková mi po zbytek života úplně stačí... :-))
08.04.2018 19:39:47 | Amonasr
supr námět na povídku,tak kdyby jsi měl čas a chuť,tak my vodníci ji budeme hltat
Jinak taky jsem jezdil jen po Jadranu a miluji delfíny.No a tak jednou jsme hluboko na moři a kapitán naváže dva lana a všem řekne do vody,všichni se nechají vléct a najednou kapitán oznámí je pod vámi 100m a vytáhne nůž,zdála se mi to moře nějak tmavé,ale nevědomost nebolí,ale když jsem si to uvědomil,najednou mi po těle projelo nepříjemné brnění a všude jsem viděl nějaké mořké obludy a čekal,kdy se na mně vynoří...vodě zdar :-)
08.04.2018 20:28:48 | Danger
Umím si to úplně představit... Vodě zdar! :-))
09.04.2018 10:26:30 | Amonasr