Variace na slamovy vál

Anotace: Křehké konstituce popínavých myšlenek pomáhající na cestě k pravdě a tě studny rozpolceni až k rozpomneni prvotní iluzi...Slamer provokuje myšleni stáda, básník otevírá imaginaci drasavym blues.

Jehla jedna:

(Jako rádiové hlaseni)
Poslouchejte, bio mechanoidni jazzový trumpetisto, zlaté spínače se roztavily a zaplavily poslední místo mentalniho závoje obzoru, už není kam dál zvát své sny proti vyšší moci nahoru?

Aldous Huxley si zpívá v hrobu ze knihy George Orwella nedostali svou reálnou podobu a slameri obnovily den za mentální svobodu!
Jsi tu ty jsem tu já jsme tu my slameři básníci tvůrci je tu Dibi Adel Caledon delirium tremens a věštivé orákulum nad hlavou stromů obrácených kořeny na oblohu podobenství lačné kázat svitnost bohům a elementární architektury prostoru slohům...
a juxtapozice měnící vesmírný sál na atomy stamiliankrat během simulakry vteřiny.

Jeden by se nebál pouhé algorytmy myšlení v běhu měnit - co potom pleny kontinua snění - odhalily by antropocenzury tripujici za jmény absolutní domény konečné polarity autority beaty kmity aurální záření za jména galaktického spáření?

Hahaha Král je mrtev zdá se nam a pravda dnes včera zítra vyřčená jako slepá munice střílení od klávesnice do virtuální tapiserie vnadne politické árie, agitacni sarie a lícitační přelíčení za světové zbrojení.


Toto je slam jež vás má uvést do jiného stavu slam za osvětu mentální hibernace - slyšíte z něj stříkat tu kognitivní šťávu jak svoboda vnímání mění postoje mladého nahého chápání? A že kolektivní vnímání směřuje k vnější válce? Tak lásko rozprostri po zemi své válce a zazehni pralesy.

-

Poslys mladej tady nemáš co zasrane kázat sbal jsi ten svůj medovej hlásek a táhni mezi fraktalni liberalisty na trh ideove kastrace mezi politicke zradce a lobisticke radce co korzujou mezi kulisama a vylohama nazoru jak v pohadce kde princ je dnes na háčku a princezna má sračku.

Myslis si, ze Zijeme ve vesmiru polarit nimiž neexistuje zákon myšlení, který by nešel porušit ani autocenzurni telepat jež by nešel ze sna vykourit ani oko cizolozici vnitřní paranoii jež by nešlo pred maskou kolektivniho strachu prihmourit. Tak přidej beat Ať zaprasi se nad jamajskou vlajku nad orbit. Přidej bass ať můžeme se vlnit a další generace může si pozitivní sny nad věžemi stáda v kyberprostoru plnit.

Jen se modlím ze střela najde svůj jez, ježek odnese si své jablíčko do domečku a lidi jako ty a já budou stále milovat slam a jazz, tu medovou trupku a když už nezbydou lidi, budou tu bio mechanoidni trumpetisti a tím si buď jisti, že jejich flow ze pohltí a nepustí.

---

(Naléhavě sedne na okraj)

(Pošlyste musím se k něčemu přiznat, byl jsem plnokrevny devkar a prizdisrac vyznávající plache lži pod maskou libezneho barbara něhy ba srdci mám nezacelene stehy a do tech velký bratr oceán vidí) i do vaší hlavy vidí,
a ministerstvo svobodného názoru svou nadhodnotu pod krmelec dendridu v hmotu sklidí.
(Preladi kanál)

Na kanálu devět prilepenych devet vet
máme meeting ozubených hlav,
brainstorming stříkající svá mechanická kolečka do mezi špičky demokratického stáda, tam kde krev teče pod ministerstvem svobodného mentalniho oblouku.
Dost už té estradni sarady se slovy, převleky uhlíkové kůže a tři de amfiteatry mimozemsky propojených hlav, že dvojité sroubovnice života nemůže mít niterny vrah strach! Autopilot doktorad láska objima nezná vnitřní paranoia onen rozšířený stav mysli až dubový kloub srdce praská.
Co jste to říkal pane prezidente zebrave lži? Slam ze má krátké nohy aby doběhl vaše dogy? Postrádáte latentní prostředek autokatarze, systém dedukce či vám přijde po chuti vyznavani ambientni autokastrace či prostě jen milujete deriváty fiktivní narace? Pak jste tady správně my tady bojujeme proti zavraždění kritického názoru na svobodné denní snění reality a mezi autodidakci a dikci je jen dílčí pach, léčba onen terapeutický kat jež ohledava nádory zhoubne bujici na plicích společnosti.
A to jsme my slameri, ukrytí za jemna jména pravdy a dezinformace, jež rozkvétají svá šířeni mezi stadni kuropeni jako zrala infekce. Jako plastická autenticita rozměru lidství ušitá do ohozu funebraka a v klobouku bublina vedlejších odkazů k realitě jako syndrom k psychické totalitě. To je má poezie pieta mé tiché sdělení ve tmě zceleneho srdce a mozku. Návrat rozkose přirozeným životním cyklum.

(Uklona jako v opeře)
---

Jehla dva:

(Ostentativne představí citát inspirovaný Huxley, Orwellem a Dibim)

'Pravda vymizela jako holografické grafity
rozpustila se v barvu prázdného televizního kanálů, a nakrmila své obvody telekinetickou lži'

Podívej, umělec recitujici slovni munice rej, slova ostre vybrousena proti tem nahore osmelena - co vsak zmuze vetsina nema kdyz v povaze cokoliv zmenit v sobe sama ? Postoje kypici od hnoje.

Slamer pochybující ze může cokoliv změnit, váhu myšlenky, kalibr vidění, povahopis pravdy, rastr koloritu skutečnosti syceni či přítomnou identitu co září v sedivem ukrytu.

Stačí uvěřit; ze máš tu moc položit v sázku otázku, změní se bublina autority v realitu když do ní fouknu? Když se po zavraždění svědomí zhoupnu a další lež z paty člověka vyloupnu?

Podívej, růže padají z nebe jako jazzové melodie, zastánci teorie všeobecné deziluze z probuzení veškeré skutečnosti zatčení a uvedení do stavu, který nedokážeme pojmenovat slovy.

Je to zvláštní pocit cítit lásku pod krovy a přitom slyšet kata jak přede metafyzicke vize o konecnosti duše sebevraha,..
Ale no tak, přece by jsi duální spravedlnosti neukradl váhy bez jejich vědomosti?

Slysim, že už slyšíš selestu srdeční stahy? Ne to oči nás tvůrců si hrají na vrahy v duhu zatímco lež totalitních režimů zatina smíchu topůrka od sluchu k sluchu.

A kdo má z ministerstva vnitřního strachu upleteny bič, ať vbodne si do srdce karminove noty v hrotu v barevném sotu, na znamení neviditelného chvění zvolení zlatého spotu.

Slyš Toť byl druhý pokus ustanovit slam za mentální osvětu, jestli jsi pochytil alespoň jedinou provokace větu, pak dej svým prisedicim spolknout dezinformacniho šumu osvětu, ať osedlaji aspoň momentálního vědomí metu, nebo tento text už není k světu, neboť není o sexu ale o saxu pana Younga.

Trvam na tvé svobodě mládence
Trvam na tvém přelíčení k lidskosti
A teď hor má draha děvka prokletá
má sladká děvko prokletá...

(Spali ritualne list)

Jehla tři

'Co z můžeš ty a co z mužů já?
jaká pravda z toho souboje vyvěrá?
byl jsem samá lež a nevěra
a rezavý klíč mi trcel z duše
Teď lezim na zádech a medituji krutě
O tom co bude potom
až člověk přestane hledat pravdu
Az pozná co je čas
až jeho hlas rozdělí to zrcadlo v nás
Až lidi ztratí po poznání hlad
nikdy jej neztratí
nikdo je nezatrati
Jsme všichni na jedné trati
Směřující...'