Anotace: báseň uvažující o mysli a jejím největším pokladě - myšlenkách
Prázdnota, nekonečno
Toť má studna myšlenek
Kdy na nebi je zataženo
A v mysli vůně pomněnek
Neudělat chybu stejnou
v důvěře mým bližním
A zachovat si duši temnou
V neviném světle denním
Ta jediná, jako jiskra v ohni
myšlenka se zrodila
vytlačila ji podvědomní
síla jež náhle procitla
Já nyní píšu slova
básně jež zdánlivě smysl postrádá
Leč myšlenku, tu jedinou, znova
nechávám ať mysli propadá