Stance o Osudu

Stance o Osudu

Anotace: -

 

Stance o Osudu

 

U času soudu slzavý jen most

i marná mysl moře nestálá –

my v zemi mrazu nejsme pro radost,

kde pouze prázdnu kvete pochvala.

Náš život tady – zvaný kdysi host,

i s láskou, která všechno prohrála,

má smysl v tom, že pýše řekne dost! –

aby slov píseň kosmem zazněla.

 

Autor ARNOKULT, 15.03.2019
Přečteno 66x
Tipy 4 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: vlnka, Frr, šerý
ikonka Komentáře (2)

Komentáře

Také mi napadlo. Štěstí koření v naši ornici moudrých rozhodnutí. Ale jsme jen lidé a hledáme smíření.

15.03.2019 01:33:32 | šerýreagovat

Děkuji za komentář. Mnohdy Osud přijde zcela nečekaně. Nejsme nic. Antický člověk měl ještě před fatem/tyché velkou pokoru. Jakoby jej křesťanský JHVH nebyl schopen "nahradit". Bůh zástupů (původně pouze vyvoleného národa) není "vším". Navíc tento Bůh není "individuální" - mé malé "já" nic není. Takže největším nepřítelem "absolutna" (jakéhosi též "osudu") je právě pýcha.

15.03.2019 09:03:22 | ARNOKULTreagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.4 | Facebook, Twitter