Mořská

.
Dívat se do ohně
Zahlédnout prvou hvězdu
a říci si
stvořen pro světlo
Všechny podoby maskovat
jedinou
a za nocí
se stínem se sblížit
Kolikrát slovo předběhne
myšlenku
Kolikrát myšlenka nestačí
slovům

Byly doby kdy
tropické noci řvaly hladem
lvů a odlesky panen
koupajících se ve vodopádech
projasňovaly jitra slzavých
sfér
Tehdy člověk Zbytek z toho člověka
rozuměl ptákům křik
broukům bez krovek
lásce v písku na zádech
slepotě po vínu
bezbranné a malé

Podoben odysee věků
říkat si už chápu už chápu
a nepředběhnu se
jako jedna vlna
moře dohoní břeh
teprve ve chvíli
kdy se roztříští
.
.