Ztracené údolí

Ztracené údolí

V zátiší gotického hradu

stála chaloupka ponořená v kvítí,

jen úsměv čekal vás na prahu

a příslib otevřených dveří.

 

Nemilosrdně však letí čas

a život se náhle krátí,

tak jako člověku přetrhneš vaz

i údolí časem ti zmizí.

 

Rostly tu stromy jako jeden muž

a radostně ve větru vlály

pohyby větví hladily letní vzduch

a srny ve stínu stály.

 

V zátiší gotického hradu

chaloupka stála obklopená listím

úsměv čekal vás na prahu,

a ruka s otevřenou dlaní.

 

Kam zmizelo údolí,

kde chybí jasný slunce svit,

kam ptáci se po zimě vrátí,

to neřekne ti nikdo víc...

Autor Scia, 20.08.2019
Přečteno 60x
Tipy 1 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: šerý
ikonka Komentáře (2)
ikonka Komentujících (2)

Komentáře

Vyjádření teskné vzpomínky není výstižné, a často mimo. To přece není "v zátiší hradu" když chaloupka stojí u hradu. A když řekneme "na prahu" tak už vznikne dojem otevřených dveří, ne "příslib". Stromy nerostou "jako jeden muž", to jsem v životě neviděl natož aby ve větru "vlály". Není důvod takhle bájit a mást. Nebo chaloupka "obklopená listím". Obklopená stromy, v listí spíš schovaná. Řekněme to radši dobře.
Věty jako když mluví zhulený profesor dějepisu. Sorry, nápad není špatný a gramaticky je báseň dobře. Máš-li chuť se poezii vážně věnovat, mluv nejvýstižněji jak umíš, nesnaž se říkat víc ani krásně mluvit. Mluv pouze správně, to stačí. (a nebo mě blokni, neb tě budu jinak pořád otravovat)

21.08.2019 08:14:07 | Karel Koryntkareagovat

Klidně otravujte XD. Děkuji za komentář.

21.08.2019 23:58:22 | Sciareagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.5 | Facebook, Twitter