PLOT

Anotace: Lyrická báseň, druh pásmo

svlečený z bot pouhopouhý

spot niterný, snívá sen který je 

jen ten touhou posedlý, dodatečná

mise skrývá se tu sice ale je tu zatím

velmi tiše, kolidující fáze z huby

ten hnus ti neodpáře, vzteklá

záře pozná tváře jenž jas se

tam kdysi kdesi usídlil,

 

není zrádce říká pořád

a už vratce, kdo mu uvěří 

lež má taky dobu spotřeby,

kolik lidí toliko pravd nebo

nepravd, vyber si býti slepý

nebo jen oslepen tou září

která se jen tak důležitě 

tváří, každý v tom svém 

dalekohledu za vším hledá

hrst plnou nemístného jedu,

 

pod stolem někdo nebo něco

leží, není to už vůbec svěží a 

proto ptám se tě, co říkáš na 

ten svět povedl se hned, nebo

je třeba začít od znovu a smést

všechno ze stolu, ne ten svět už

asi tak necháme, jen změníme 

poměr sil aby všem ku prospěchu

byl,

 

smutek se už nenosí tak ho svlíkni

převlékni se do barev radosti s tváří

plnou utopené bolesti, vzduch pln té

hořkosti má dvě možnosti, utéct do 

hlubin rozklované neřesti, vítej stav

maličkého štěstí, v té jinak 

smutné věži ze slonoviny, jsi tam také

zcela určitě bez vinny,

 

jeden dva a pak i více, stojí jich tam desítky 

i stovky chtěly by lynč, stojí tam a čekají jako 

hladové svině na pomeje, je to už dav hmoty

bez hodnoty, co chce tak už jen vidí bez svědomý  

lůza smrti, tato masa nechce mlčet chce jen a jen křičet

v anonyním davu, který nemá mozek

tudíž ani žádnou hlavu, masa lidí cítí se tak

silná, silné řeči vitězoslavně vítá, citím tu

hnilobný pach nenávisti, jo tak se to svinsto 

nejsnadněji zjistí chmurné listí.

 

tady jsem mírně plen a hlásím se o slovo,

oslovím tě potvoro, proč jsi a v kom ses

usídlila zlo tam vlila, v jasném dramatu 

nicotných životů, vytahuji kartu jež znamená

jasný a neklamný znak, nebo krach lidských

automatismu zavěšených do tlustého plédu všelijakých

různých nevyjasněných prožitků, 

 

vratká chůze znamená že by nuže, ten alkohol to

vše zmůže, je tam čvachtá si čvachty čvach a už 

chce ven tak ho pusť zip dolu spusť, náhle omámen

hezký pocit štěstí mění se v šílené bloudění světem

nelibosti teď a v této chvíli tebe hostí, jejím hostem jsi až

do druhého dne pak tě opustí a zanechá v tobě jen pocit

holého neštěstí,